Příznaky deprese u žen: jak je rozpoznat a co s nimi dělat

Každá žena občas zažívá špatnou náladu nebo stres. Jak ale poznat, že už nejde jen o chvilkový splín, ale o příznaky deprese u žen? Deprese se totiž dokáže nenápadně vkrást do života a převrátit ho naruby. V následujících řádcích se podíváme, jaké varovné signály sledovat, proč ženy trpí depresí častěji a jaké jsou možnosti léčby a prevence.

Psychické a tělesné příznaky deprese u žen

Deprese ovlivňuje psychiku i tělo. Mezi typické psychické příznaky patří dlouhodobě skleslá nálada, smutek, ztráta radosti ze života a snížený zájem o dříve oblíbené aktivity. Ženu trpící depresí často pronásledují pocity beznaděje, výčitky, nízké sebevědomí a nadměrná úzkost nebo podrážděnost. V horších případech se mohou objevit i temné myšlenky na smrt či sebevraždu – to už je varovný signál, že stav je vážný a vyžaduje pomoc.

K psychickým projevům se přidávají také tělesné příznaky deprese. Časté jsou poruchy spánku – typická je nespavost (zejména brzké probouzení), ale někdy i nadměrná spavost. Mění se chuť k jídlu a s tím souvisejí váhové výkyvy – některé ženy vlivem deprese ztrácejí chuť k jídlu a hubnou, jiné naopak „zajídají“ smutek a přibírají. Dostavuje se chronická únava a nedostatek energie.

Přidat se mohou různé bolesti – nejčastěji hlavy, zad či svalů – které zdánlivě nemají fyzickou příčinu. Narušení hormonální rovnováhy při depresi někdy způsobí i nepravidelnou menstruaci a pokles sexuální touhy. Platí, že aby lékaři stav označili za depresivní poruchu, měly by tyto příznaky trvat alespoň dva týdny v kuse a výrazně ovlivňovat běžný život.

Příčiny a rizikové faktory deprese u žen

Proč deprese vzniká? Příčin bývá více najednou a u každé ženy mohou hrát jinou roli. Svoje udělá genetika a chemická nerovnováha v mozku (například nedostatek serotoninu ovlivňující náladu) – právě proto se o depresi někdy mluví jako o onemocnění neurotransmiterů.

Velký vliv mají také životní události a prostředí, ve kterém žijeme. Negativní zážitky jako dlouhodobý stres, prožité trauma či zneužívání v minulosti mohou výrazně zvýšit riziko deprese. Ženy jsou navíc během života vystaveny výrazným hormonálním změnám – například v těhotenství, po porodu nebo v přechodu – které mohou psychiku ovlivnit.

K rizikovým faktorům patří i chronická onemocnění, bolestivé zdravotní problémy nebo některé léky (např. kortikosteroidy), jež mohou vedlejším účinkem vyvolat depresivní stav. Své sehrává i sociální okruh a vztahy: nedostatek opory, konfliktní partner či izolace a samota mohou být živnou půdou pro rozvoj deprese.

Často deprese propukne ve chvíli, kdy se sejde více zátěžových okolností najednou a psychika je nezvládne ustát – tento model kombinace vnitřní zranitelnosti a vnějšího stresu popisují odborníci jako nejčastější vysvětlení vzniku deprese. Zajímavou kapitolou je také sezónní deprese: nedostatek slunečního světla v zimních měsících u citlivějších žen způsobuje zhoršení nálady a energie (tzv. sezónní afektivní porucha), která na jaře opět odezní.

Deprese v různých životních obdobích ženy

Depresí si může žena projít v jakémkoli věku, ale některé životní etapy jsou rizikovější. Období těhotenství a hlavně šestinedělí představuje velkou emoční zátěž. Krátce po porodu zažívá až 80 % maminek baby blues, tedy poporodní splín spojený s plačtivostí a úzkostmi, který do dvou týdnů obvykle odezní. U zhruba 10–20 % žen však přetrvávají silné příznaky déle a rozvine se poporodní deprese, která už vyžaduje odbornou pomoc.

V dospělosti se deprese často rozvine jako reakce na vleklý stres – například problémy v práci, finanční potíže nebo nespokojenost ve vztazích. Ve středním věku hraje roli i vyhoření z přetížení či pocit nenaplnění v životě.

V seniorském věku k depresím přispívají osamělost (např. když děti „vyletí z hnízda“), ztráta partnera nebo zhoršující se zdraví. Starší ženy často trápí také chronické bolesti a jiné neduhy, které mohou zhoršit náladu. Deprese u seniorů tak bývá někdy přehlížena, protože se projevuje spíše tělesnými potížemi a únava či smutek se přičtou „vyššímu věku“. Přitom i v pokročilém věku mají depresivní epizody řešení a zaslouží si pozornost – není pravda, že by smutek k stáří neodvratně patřil.

Rozdíly deprese mezi muži a ženami

Ženy vs. muži – koho deprese postihuje více? Statisticky jsou ženy diagnostikovány s depresí asi dvakrát častěji než muži. Příčinou jsou pravděpodobně jednak biologické vlivy (hormony, geny), jednak to, že ženy častěji vyhledají pomoc a mluví o svých pocitech, zatímco muži své problémy skrývají.

Deprese se navíc může u obou pohlaví trochu lišit v projevech. Ženy mívají při depresi typicky více úzkosti, pocity viny, plačtivost a výrazný pokles sebedůvěry. Často také udávají tělesné obtíže provázející depresi (bolesti, zažívací potíže, extrémní únavu) a výraznější výkyvy hmotnosti či spánkového režimu.

Muži naproti tomu častěji reagují podrážděností, hněvem až agresivitou místo pláče. Svůj smutek mnohdy maskují alkoholem nebo útěkem do práce či rizikových koníčků. Také platí, že zatímco ženy se o sebevraždu pokusí častěji, muži volí razantnější metody a tragický konec u nich nastává častěji. Je tedy vidět, že deprese u žen a u mužů není totéž – liší se četností i podobou, v jaké se navenek ukazuje.

Možnosti léčby deprese u žen

Dobrá zpráva je, že deprese se dá léčit. Základem léčby je kombinace farmakoterapie a psychoterapie – tedy užívání antidepresiv a docházení na terapii. Antidepresiva vyrovnávají chemickou nerovnováhu v mozku a zmírňují symptomy, zatímco psychoterapie pomáhá změnit negativní myšlenkové vzorce a naučit se lépe zvládat stres.

U lehčích forem deprese někdy postačí jedna z těchto metod, ale středně těžké a těžké deprese je nejúčinnější léčit kombinací obojího. V případě těžké deprese, kdy je žena ohrožena sebevražednými sklony nebo nezvládá ani základní péči o sebe či o děti, může být nezbytná hospitalizace na psychiatrickém oddělení. Hospitalizace zajistí bezpečné prostředí a intenzivní péči, dokud se pacientčin stav nestabilizuje.

Existují i další možnosti léčby. U sezónní deprese pomáhá fototerapie neboli léčba jasným světlem (speciální lampou) – ta zmírňuje zimní pokles nálady. Na těžké, vůči léčbě odolné (tzv. rezistentní) deprese se využívají moderní metody jako elektrokonvulzivní terapie (ECT) nebo repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS).

Tyto metody stimulují mozek a dokážou „nastartovat“ zlepšení i v případech, kdy běžná léčba nezabrala. Nově se v psychiatrii zkouší také léčba ketaminem – podávání nízkých dávek této látky pod lékařským dohledem může rychle ulevit od silných depresivních příznaků. K dispozici jsou i přírodní léčiva na lehčí formy deprese – hojně se zmiňuje třezalka tečkovaná (bylinné antidepresivum). Pozor však, aby si žena sama „nenaordinovala“ bylinky k užívaným lékům: kombinace třezalky s antidepresivy může být nebezpečná. Vždy je na místě vše konzultovat s lékařem.

Podpora a prevence

Jak mohou ženy zmírnit riziko deprese a podpořit svou psychiku? Zásadní roli hraje životospráva a celkový životní styl. Tělo a duše jsou propojené nádoby – když se budeme starat o fyzické zdraví, prospějeme i tomu duševnímu. Odborníci doporučují pravidelný pohyb, protože cvičení zlepšuje náladu a může působit takřka antidepresivně (některé studie uvádějí, že efekt pravidelného cvičení je srovnatelný s účinkem léků u lehčích depresí). Důležitý je také dostatek spánku a zdravá strava. Jídelníček bohatý na omega-3 mastné kyseliny, vitamíny (zejména vitamin D) a další potřebné živiny podporuje správné fungování mozku a nervové soustavy. Naopak alkoholu a dalším návykovým látkám je lepší se vyhýbat – krátkodobě možná otupí bolest, ale ve výsledku stav ještě zhorší.

Neméně podstatná je psychická podpora a otevřenost. Žena v depresi by neměla zůstávat sama se svými černými myšlenkami. Hodně pomáhá svěřit se rodině nebo kamarádce – blízcí mohou vytvořit bezpečné zázemí, poskytnout pomoc v běžném chodu domácnosti a hlavně dát najevo, že na to nejste sama.

Skvělou volbou jsou také podpůrné skupiny, kde si ženy sdílejí zkušenosti a navzájem se podrží v těžkých chvílích. A samozřejmě má nezastupitelné místo odborná pomoc – pravidelné konzultace s psychoterapeutem či docházení na skupinovou terapii. Terapeut s vámi probere situace, které vám působí stres, a naučí vás funkční strategie zvládání těchto momentů, abyste předcházela návratu potíží (rekurentní depresi). V rámci prevence se vyplatí pečovat o sebe a naslouchat svým potřebám: dopřejte si odpočinek bez výčitek, věnujte se koníčkům, které vás těší, a budujte zdravé sociální vztahy. Když se naučíte včas rozpoznat varovné příznaky stresu a průběžně ho řešit, je mnohem menší šance, že přeroste až v klinickou depresi.

Závěrem

Deprese u žen je vážné onemocnění, ale dá se úspěšně léčit. Není to selhání charakteru ani slabost – může postihnout kteroukoli z nás. Důležité je nebát se vyhledat pomoc a neodkládat řešení. S podporou blízkých a profesionální péčí se i těžké depresivní epizody dají zvládnout a vy se zase můžete začít cítit dobře. Pokud máte pocit, že se vás popsané příznaky týkají, neváhejte udělat první krok k uzdravení. Pomoc existuje a nejste v tom sama.