Minh Mai: „Psychoterapie není pro nemocné.“Jak si zachovat klid ve světě, který chce všechno hned?
V nejnovějším dílu podcastu Autentická výzva budete mít možnost poznat fascinující příběh terapeuta, kouče a bývalého IT manažera, který si říká „psychologický evangelista“. Min Mai v přátelském, avšak hlubokém rozhovoru s Lubomírem Novohradským otevřeně hovoří o duševním zdraví, psychoterapii, ale také o migraci a o tom, co znamená být „hodný kluk“ v dnešní společnosti. Pojďte s námi zjistit, na co se můžete těšit!
Kdo je Minh Mai
Minh Mai začínal svou profesní dráhu v oblasti IT jako projektový manažer, ale postupně si uvědomil, že ho více naplňuje práce s lidmi. Tato změna kariéry ho přivedla k psychologii, kterou dnes popularizuje prostřednictvím svého projektu Psychologický evangelista.
„Ono to je docela provázaný, já jsem dlouhodobě vedl nevládní organizaci a začalo to, když jsem byl mladej kluk. Chtěl jsem něco dělat pro společnost a ty projekty byly jako čím dál tím větší, tak to vyžadovalo vlastně mít nějakej skill v organizaci, takže jsem hodně dělal vlastně projektový management event management. Organizovali jsme velký festivaly. Organizovali jsme různý vzdělávací projekty pro mladistvé, tak tam jsem si k tomu přičichl a já jsem vlastně už asi od střední hodně dobrovolničil, tak prostě práce s lidmi je mi jako velmi blízká,“ říká v rozhovoru. Psychologii studuje od roku 2017 a dnes vede své klienty skrz náročné životní situace – od vyhoření až po toxické vztahy.
Na svém Instagramu sdílí praktické tipy a rady, jak zvládat stres a úzkost. Své sledující zaujal nejen tím, že jim pomáhá s jejich duševními trably, ale také formou, jakou svůj obsah „prodává“. I takto vážné téma se totiž dá dělat s humorem!
Vietnamci v Česku
Minh Mai pochází z Vietnamu, který je moderátorovi Lubomíru Novohradskému velmi blízký. Sám tam totiž strávil rok. Hned zkraje rozhovoru tedy nakousli téma migrace. „No tak ta cesta je většinou jako od rodičů. Kdyby oni se nerozhodli přestěhovat se sem do Čech, tak já si myslím, že bych prostě byl někde na rejžovým poli. Jo, prostě jako si myslím, že extra talentovaný člověk jako nejsem..,“ říká. V rozhovoru přibližuje zkušenosti migrantů:
„To jsou lidi, který museli mít nějakou motivaci někde fungovat. To není sranda, prostě opustit svoji zemi, odcestovat jako strašně daleko a neznat vůbejazyk neznat vůbec jak to tady funguje. (..) Je to docela náročný se adaptovat. Je tam prostě plno výzev a ne každej charakter na to má, nebo do toho chce jít. Migrace je prostě riziková. A ty lidi, který se rozhodnou někam odcestovat a někde úplně v cizí krajině fungovat, tak ty musí mít už nějaký předpoklady a ty nemůžou bejt bídný..“
Sám do Vietnamu příliš často nejezdí. „Ono je to docela nákladný tam jezdit. To není jen tak vlastně jako na dovču - tady prostě pláže nebo prostě dát si bon bo nam bo. Já tam mám velkou rodinu a já musím tam navštívit plno lidí. Já jsem ještě vlastně prvorozenej, tam je to strašně důležité jako kulturně, že vlastně já jsem nejstarší syn nejstaršího syna. Takže já prostě mám za povinnost obejít všechny a ono je to časově a finančně náročný. Takže prostě tam necestuju jako na chalupu někde tady jako do Krkonoš,“ vysvětluje.
Jako většina Vietnamců žijících v ČR, i Minh je napojený na vietnamskou komunitu. V rámci práce pro organizaci pomáhal sdružovat mladé Vietnamce, aby se mohli lépe orientovat na trhu práce i v Česku.
„Takže třeba řekněme v Chebu, nebo na Moravě, tak třeba tam ty mladý Vietnamci nemají dalšího Vietnamce, aby s ním mohli sdílet zkušenosti. Jako není to předpoklad, že prostě k životu potřebuješ, ale třeba když vyrůstáš, tak prostě seš jenom mezi Čechy. A něco tě zajímá třeba jako z historie Vietnamu, tak my jsme udělali takovou platformu, aby prostě ty mladý lidi se mohli potkávat, vyměnit si zkušenosti.“
Emoce nejsou nepřítel
V podcastu krásně vysvětlil rozdíl mezi psychologií, psychoterapií a psychiatrií.
„To jsou vlastně obory, který se starají o duševní zdraví tady v český republice. (…) Psychologie, klinická psychologie ,a pak někde tady dole je psychoterapie. To znamená, že ty nemusíš bejt psychicky nemocnej nebo mít nějaké duševní onemocnění abys vyhledal psychoterapii. Můžeš mít třeba náročnou životní událost, rozvod, ztráta partnera nebo rodičů a nebo vyhoření v práci. Tyhlety témata může zpracovat psychoterapie a když půjdeme ještě dál, když řekněme, budeme se bavit jako že dítě má prostě poruchu pozornosti. Tak vlastně se jde už vejš o stupeň a tam je klinická psychologie, kde se prostě dělají testy. Psychodiagnostika se tomu říká, jestli nemá třeba ADHD. A pak potom se jde ještě vejš - psychiatrie a tam se třeba pracuje se závislostmi, s poruchou osobnosti a tak dále a tak dále,“říká Minh Mai. Po vysvětlení pojmů dokonce následovala menší terapeutická práce na Lubomírovi.
Připomněl také důležitost práce s emocemi:
„Emoce nejsou dobré nebo špatné. Jsou to majáčky, které nám ukazují, co se v nás děje.“
Hněv jako kompas
Velmi silný moment přišel, když se mluvilo o hněvu:
„Naštvání není chyba. Je to signál, že někdo překračuje moje hranice.“
Namísto potlačování emocí doporučuje vědomou práci s nimi – například tím, že si dáme pauzu, nadechneme se a rozhodneme se jednat v souladu se svými hodnotami.
Past na prsty a past v životě
Podcast uzavřela originální ukázka pomocí čínské „pasti na prsty“:
„Někdy, abychom se dostali z pasti, musíme přestat bojovat a udělat krok zpět.“
Tento jednoduchý princip shrnul jeho terapeutický přístup: být trpělivým průvodcem, nikoliv tím, kdo klienta „vytáhne násilím“.
Chcete si poslechnout celý rozhovor a zjistit více? Najdete ho na Youtube Autentická Výzva!
