Autentická výzva #80 – Jakub Dědek: „Neřeším jednu věc. Řeším celý systém.“
Hledáme dokonalý systém proto, abychom byli svobodní, nebo nás k tomu vede jen potřeba mít všechno křečovitě pod kontrolou? V novém díle podcastu Autentická výzva si Lubomír Novohradský povídá s Jakubem Dědkem o tom, jak v životě změnit směr. Mluví o pocitech zmaru, které nás ale dokážou rozhýbat k velkým věcem, i o tom, proč se vyplatí nespokojit se jen s povrchními radami a jít raději do hloubky. Začtěte se do příběhu o hledání vnitřního klidu a nové životní síly!
🎧Poslechnout/zhlédnout 80. epizodu: ZDE!🎧
Kdo je Jakub Dědek?
Jakub Dědek o zdraví a dlouhém životě jen nemluví, on si svou cestu skutečně prožil na vlastní kůži. Několik let strávil v divoké přírodě Jižní Ameriky, kde v hloubi peruánské džungle i vysoko v horách objevoval, jak úzce spolu souvisí naše tělo a naše hlava. Právě tam pochopil, že skutečná síla nestojí na krátkodobých výstřelcích, ale na vnitřním klidu a rovnováze. Své zkušenosti postupně proměnil v jasný návod, jak si poskládat jídlo, doplňky a hlavně každodenní zvyky tak, aby vám vydržely po celý život. Pod názvem Santiago’s Choice dnes ukazuje cestu k vědomým rozhodnutím, která vedou k mnohem lepšímu a spokojenějšímu životu.
Proč se cítíme pod psa, i když děláme „všechno správně“?
Mnoho z nás to zná: snažíme se jíst zdravě, občas si zacvičíme a nekouříme, ale přesto se ráno budíme unavení a bez nálady. Máme pocit, že se nikam neposouváme a naše energie jen přešlapuje na místě. Často totiž hledáme chybu v jedné drobnosti, zatímco nám uniká celkový obraz. Jak z tohoto bludného kruhu ven? Inspirací může být příběh Jakuba Dědka, který se od hledání chyb v hazardních hrách dostal k hlubokému pochopení toho, jak funguje lidské tělo a mysl.
„Cesta ke zdraví pro mě byla přímá čára,“ popisuje Jakub svou proměnu, která začala silným prožitkem svobody v Peru. Jenže skutečná výzva přišla až po návratu do běžného života, kdy se počáteční nadšení vytratilo. „…pak se vrátíš sem a je to vlastně frustrace, protože ta energie začíná jít dolů…,“ přiznává. Právě tento pocit úpadku se ale může stát motorem pro skutečnou změnu.
Zdraví není jen číslo na váze
Často děláme tu chybu, že zdraví zužujeme jen na dietu nebo váhu. Skutečná vitalita je ale mnohem barevnější. Jakub na své cestě zjistil, že zdraví je provázaný systém mnoha oblastí. „Pro mě se to během té cesty nabalilo na desítky věcí. Můžeme si to představit jako graf, do kterého si zakreslíš úplně cokoli, co pro tebe ke zdraví patří – budou tam určitě vztahy, jak trávíš volný čas, kvalita myšlenek, prostě kvalita stráveného času…,“ vysvětluje. Pokud chceme být opravdu v pohodě, musíme se dívat nejen na talíř, ale i na to, jaké máme vztahy, jak přemýšlíme a jestli nám naše práce dává smysl.
Frustrace jako jiskra k akci
Když se snažíte a výsledky nepřicházejí, je přirozené cítit zmar. Ale co když je právě tento pocit tím, co nás má nakopnout? Jakub zažil moment, kdy i přes zdravý životní styl cítil, že jeho forma klesá: „Vím, co mám jíst, nekouřím, nepiju, cvičím… a vlastně to není v pohodě. Jde to pomalu dolů a je to hrozně frustrující. Vlastně ta frustrace byla ta jiskra…“.
Místo aby nad sebou zlomil hůl, začal hledat hlubší souvislosti. Spolu s kamarádem začali studovat témata, o kterých se běžně v časopisech nedočtete: „začali jsme si hledat ta témata… různé typy diet, doplňky, zdraví vnitřních orgánů… a díky tomu jsem dnes v bodě, kdy o některých částech těla vím docela dost.“ Tento přístup ukazuje, že cesta ke zdraví nevede přes slepé následování pravidel, ale přes vlastní zvědavost.
Jak „přecvaknout“ své staré zvyky
Většina našich problémů pramení z drobností, které děláme každý den automaticky. Dobrou zprávou je, že naše nastavení mysli se dá změnit. „Nastavení mysli a návyky jsou asi klíčová slova,“ říká Jakub. I hluboce zakořeněné špatné zvyky se dají změnit tak, aby nám začaly pomáhat.
„Ta dobrá zpráva je, že se to dá přecvaknout a najednou to začne pracovat pro tebe,“ popisuje moment, kdy se zdravý životní styl stane přirozenou součástí dne, a ne bojem se sebou samým. Důležité je také sledovat lidi, kteří to, co říkají, také skutečně dělají: „Buď to žijou, nebo ne.“
Tělo jako mapa našich emocí
Někdy nás tělo bolí, i když k tomu není zjevný fyzický důvod. Stres a emoce se totiž ukládají v našich tkáních. Jakub se proto zaměřuje i na práci s fasciemi (tkáněmi, které obalují svaly): „Fascie jsou takové emoční tělo, tam se ukládají emoce, které v nás zůstaly zaseklé.“
Když se naučíme vnímat své pocity a uvolňovat napětí v těle, můžeme předejít mnoha problémům. „Princip je odhalovat problémy už na úrovni emocí a návyků… Když jsou emoce a zvyky nastavené špatně, začnou se propisovat do těla a objeví se jako fyzický problém,“ upozorňuje. Bolest kolene tak nemusí být jen o kloubu, ale o vnitřním tlaku, pod kterým se zrovna nacházíme.
Rozhodnutí je na každém z nás
Jakubův přístup je přímočarý: bez vlastní vůle se nic nezmění. „Pokud se ti nechce, tak je to trochu problém, já ti nejspíš nemám jak pomoct,“ říká upřímně, ale dodává: „Ale pokud je tam aspoň nějaká vůle něco měnit, tak je to dobrý začátek.“
Změna není o zázračné pilulce, ale o tisících malých rozhodnutí, která každý den děláme. Úspěch v péči o zdraví není náhoda, ale součet našich návyků, pohybu a odpočinku. Skutečná hodnota života totiž nezačíná u peněz nebo sázek, ale v naší vlastní hlavě.
Závěrem
Cesta k lepšímu zdraví je otevřená pro každého, kdo je ochotný naslouchat svému tělu a nechat za sebou to, co už mu neslouží. Stačí začít malými krůčky – upravit rytmus jídla, vnímat své pocity a věnovat pozornost tomu, co děláme automaticky. Když přestaneme přešlapovat na místě a začneme se o sebe starat s opravdovým zájmem, můžeme i z únavy vykřesat novou chuť do života!
