Autentická výzva #70 – Zdeněk Jan Weber: Jak žít s nezpracovaným traumatem a vracet se do vnitřního klidu
Nezpracované trauma samo nezmizí. Učíme se s ním žít krok za krokem – a právě proto dokáže nenápadně ovlivňovat naše vztahy, rodinu i práci. V nové epizodě podcastu Autentická výzva si Lubomír Novohradský povídá s terapeutem a průvodcem mužských kruhů Zdeňkem Janem Weberem o tom, jak trauma rozpoznat, jak s ním bezpečně pracovat a proč je důležité vracet se znovu a znovu do vlastního středu.
🎧Poslechnout/zhédnout 70. epizodu: [VLOŽIT ODKAZ]
Kdo je Zdeněk Jan Weber?
Zdeněk Jan Weber se už více než patnáct let pohybuje na křižovatce mezi terapií, duchovnem a hledáním toho, co znamená být mužem v dnešní době. Založil projekt Mužský kruh, který přináší sdílení a rituály pro muže, a platformu Síla Duše zaměřenou na vzdělávací programy i práci s páry. Dnes vede Institut léčení a prevence traumatu, kde se věnuje následkům stresu a krizí. Není „klasickým“ psychologem – je terapeutem metody Somatic Experiencing®, která propojuje práci s tělem, meditaci a transparentní kruhovou komunikaci. Cílem není dokonalost, ale více klidu, odvahy a chuti do života.
„Já nevytvářím prostor, aby lidi poslouchali mě.
Vytvářím prostor, aby poslouchali sami sebe.“ –Z. J. Weber
Klid uprostřed hurikánu
Trauma nejsou jen velké životní otřesy. Mohou to být i menší, opakované rány, které se v nás usazují a ozývají se po letech. Zdeněk otevřeně říká, že i on sám je „přeživší brutálních okolností“ a že léčení může trvat roky, někdy celý život. Nejde o ostudu ani selhání – je to zkušenost, kterou nese mnohem víc lidí, než1si myslíme. Podstatné je vracet se k vlastnímu středu: „Našel jsem klid uvnitř hurikánu. Nejsem v něm pořád, ale umím se tam rychle vrátit. To je praxe.“
Mužství bez klece
Jak má vypadat „správný“ muž? Silný? Citlivý? Oporou? Vzor? Jakýkoliv koncept, jak bys měl být, je klec. Místo hledání ideálu Zdeněk vede muže k tomu, aby byli sami sobě kompasem a objevili svou vlastní verzi mužství – autentickou a žitou, ne vnucenou.
Opuštěnost a její následky
Silným tématem je opuštěnost – bolest, kterou si mnoho z nás nese z dětství. Není to samota (ta může být darem), ale prožitek vztahového nebezpečí a nedostatku bezpečí. Následky pak mívají podobu spoluzávislosti, alkoholu nebo workoholismu. První krok je přiznat si ji – a začít po malých krocích budovat bezpečí v sobě i ve vztazích.
Kruh, který léčí
Zdeněk přináší transparentní kruhovou komunikaci – mluvit z vlastní zkušenosti, ne jen „o něčem“. Rozdíl je obrovský: „Zdeněk má čtyři děti“ vs. „Já mám čtyři děti a cítím vděčnost, že jsou zdravé.“ Když je kruh držený bezpečně, nervový systém se přirozeně zklidňuje a může hledat rovnováhu. Malými krůčky se člověk vrací do zdravého flow.
Od fóbií k vnitřnímu klidu
„Ve dvaceti, pětadvaceti jsem trpěl fóbiemi z lidí i násilí,“ říká Zdeněk. Vůle nestačila. Pomohla až somatická práce s tělem a nervovým systémem. Dnes jsou jeho dřívější potíže „snížené na minimum“ –a právě proto ji předává dál.
Jak žít opravdové vztahy
Vztahy nejsou projekt s předem daným výsledkem, ale prostor pro sdílení bez obviňování. Se svou ženou mluví Zdeněk o „lásce bez pout“ – o sdílení emocí a potřeb s převzetím vlastní zodpovědnosti a o vděčnosti, která vztah drží živý. Klíčová je také úcta k ženství: nejde o rezignaci na hranice, ale o to, aby žena cítila bezpečí a respekt.
Závěrem
Cesta k sobě není závod k dokonalosti. Je to schopnost zůstávat opravdový – a znovu a znovu se vracet do klidu, odkud jednáme moudřeji. Trauma nás nemusí definovat; může se stát učitelem vědomějšího a hlubšího života.
