88. epizoda

Autentická výzva #88 – Issy Nadee a Maxime Ronse: „Nikdy není pozdě udělat krok, který může změnit celý váš život.“

10.5.2026

Autor:

Bára

Seberozvoj se dnes často prodává jako další disciplína. Více vydržet, více stihnout, více ze sebe vytěžit. Rozhovor s Issy Nadee a Maximem Ronsem ale míří jiným směrem. Ne k výkonu za každou cenu, ale k pohybu, který člověka vrací k sobě, k dechu, k hravosti a k pozornosti vůči vlastnímu tělu. Jejich přístup stojí na jednoduché, ale silné myšlence. Jaké? to prozradili v rozhovoru Autentická výzva s moderátorem Lubomírem Novohradským. Více se dočtete v článku.

‍

🎧Poslechnout/zhlédnout 88. epizodu: ZDE!🎧

‍

Kdo jsou Issy a Max?

Issy Nadee a Maxime Ronse tvoří dvojici za projektem On Roots, ve kterém propojují jógu, kalisteniku, mobilitu, dech a vědomý pohyb. Jejich přístup nestojí jen na fyzickém výkonu nebo dokonalých pozicích, ale hlavně na tom, aby se člověk znovu cítil dobře ve vlastním těle. Na svých mezinárodních retreatech a tréninkových pobytech vedou lekce zaměřené na sílu, flexibilitu, koordinaci, práci s dechem i lepší vnímání těla.

Issy je učitelka jógy a pohybu, která ve své praxi propojuje jógu, mobilitu a práci s vlastní vahou. Její pohled na tělo ovlivnila i osobní zkušenost se skoliózou a bolestmi zad. Maxime je certifikovaný osobní trenér a trenér kalisteniky, který se dlouhodobě věnuje pohybu s vlastní vahou, síle, anatomii a udržitelnému tréninku. Společně tak nevytvářejí prostor jen pro pokročilé sportovce, ale pro lidi, kteří chtějí k pohybu přistupovat s větší lehkostí, hravostí a respektem k vlastním možnostem.

Seberozvoj začíná tam, kde pohyb přestane být trest

Seberozvoj bývá často spojovaný hlavně s hlavou, ale bez těla se většina změn stejně dlouho neudrží. World Health Organization připomíná, že pravidelná fyzická aktivita nepřináší jen fyzické benefity. U dospělých souvisí také se snížením symptomů úzkosti a deprese, s lepší funkcí mozku a s celkovou psychickou pohodou. Pohyb samozřejmě není náhradou léčby ani univerzálním řešením všeho, ale jako součást péče o sebe má podle odborných zdrojů velmi pevné místo.

Na tom pak stojí i celé vyprávění Issy a Maxe. Issy v rozhovoru říká: „Každý pohyb je privilegium. To, že se můžeme hýbat, je dar.“ Max jde ještě přímočařeji: „Kalistenika mi zachránila život.“ V obou případech nejde o efektní větu do popisku na Instagramu. Je za ní zkušenost s bolestí, omezením a s návratem k obyčejným pohybům, které většina lidí bere jako samozřejmost. A právě v tom je jejich seberozvoj překvapivě střízlivý: nezačíná snem o lepším já, ale vděčností za tělo.

Mindset bez srovnávání a s radostí z pohybu

Mindset kolem pohybu často ztroskotá ve chvíli, kdy se z něj stane povinnost, soutěž nebo tichá forma sebekritiky. Na oficiálních stránkách Onroots to Issy a Max formulují velmi přesně: nechtěli vytvářet retreaty, kde je pohyb rutina z pocitu viny, ale prostor pro zvědavost, hru a návrat k dětské svobodě.

V rozhovoru opakují, že lidé přicházejí s odlišnou historií, věkem i zkušeností, a že jejich úkolem není všechny srovnat do jedné formy, ale dát každému možnost najít vlastní tempo. Issy to shrnuje větou: „Srovnávání zabije úplně všechno.“

Když pak mluví o tom, že „jsme všichni někde uvnitř pořád děti“, není to roztomilá odbočka. Je to metoda. Z jejich pohledu totiž dospělí často neztrácejí schopnost hýbat se, ale spíš dovolovat si pohyb bez studu. Viset hlavou dolů, zkoušet stojku, skákat, padat, smát se, zkoušet znovu. Je to přesně ten typ zkušenosti, který vrací do těla méně kontroly a více kontaktu. A možná právě proto jejich pohyb nepůsobí jako disciplína pro vyvolené, ale jako pozvánka pro lidi, kteří se chtějí znovu cítit ve svém těle doma.

Komunikace ve vztahu i podnikání nezačíná dokonalostí

Komunikace je ve vztahu důležitá vždy, ale ve chvíli, kdy spolu dva lidé zároveň žijí a podnikají, se z ní stává něco jako každodenní infrastruktura. Personality and Social Psychology Bulletin ukazuje, že spokojenější partnerství souvisí s konstruktivním řešením problémů, aktivním nasloucháním a schopností zůstávat v kontaktu i během konfliktu.

Na Issy a Maxovi je sympatické, že nic nelakují. Když přišla řeč na konflikty, neprodávali obraz „dokonalého páru, kterému to prostě funguje“. Naopak. Přiznávají, že začátky byly těžké, že velkou roli hrály kulturní rozdíly, odlišné způsoby vyjadřování i fakt, že angličtina není mateřský jazyk ani jednoho z nich.

Nejcennější na jejich části o vztazích ale není romantika, nýbrž praktičnost. Pomáhá jim pravidlo prostoru. „Když je on nahoře, já jdu dolů,“ cituje Issy radu staršího páru, který spolu zvládl roky manželství i společné podnikání. A Max přidává jednoduchý mentální obrat: problém je potřeba oddělit od partnera. „Je to my proti problému,“ říká. V jejich domácí verzi se problém dokonce jmenuje John. Zní to skoro úsměvně, ale psychologicky je v tom silná věc: když člověk přestane vnímat konflikt jako souboj dvou lidí a začne ho vidět jako společný úkol, mění se tón celé situace.

Dýchání, syndrom vyhoření a rovnováha, která není fráze

Issy v rozhovoru otevřeně mluví o dřívějších problémech s přejídáním a o tom, že dlouho vnímala jídlo i pohyb přes omezení a trest. Dnes to formuluje mnohem civilněji: „Rovnováha je klíč.“ A Max její větu doplňuje vlastním rytmem: „Makáme naplno, ale stejně naplno i odpočíváme.“ Zkrátka vědí, že bez regenerace se i smysluplná věc rychle promění v další tlak.

Když Issy popisuje sociální sítě a tvorbu obsahu, velmi přesně ukazuje mechanismus, který zná spousta lidí i mimo online svět: jakmile se původní smysl začne měnit na hon za čísly, člověk se snadno odpojí od toho, proč vůbec začal. A právě tehdy se podle ní vyplatí vrátit k původní otázce, ne k dalšímu výkonu.

Závěr

Na příběhu Issy a Maxe je nejsilnější hlavně jejich pohled na seberozvoj. Ne jako na další tlak na výkon, ale jako na návrat k tělu, pohybu, vztahům i odpočinku. Právě v tom je jejich vyprávění inspirativní. A pokud vás tenhle přístup oslovil, celý podcast rozhodně stojí za poslech, protože v něm nejde jen o samotné informace, ale i o energii, se kterou o nich mluví.

‍

Zdroje:

Další příspěvky

Přečíst