David Petrbok: „Amazonie nepotřebuje chránit. Potřebuje, abychom ji přestali ničit.“ | Autentická výzva #97
Co se může stát, když člověk vymění kancelář a městský ruch za týdny v amazonské džungli? Pro Davida Petrboka nešlo jen o cestovatelský zážitek. První vstup do pralesa popisuje jako moment, který výrazně změnil jeho vztah k přírodě, sobě samému i tomu, čemu chce věnovat svou energii.
V další epizodě podcastu Autentická výzva si s ním moderátor Lubomír Novohradský povídá o ochraně Amazonie, projektu Forest.ink, osobním rozvoji, strachu, vztazích i mužských kruzích.
🎧 Poslechnout nebo zhlédnout 97. epizodu: ZDE! 🎧
V článku se dozvíte
• proč David Petrbok považuje první setkání s amazonským pralesem za zásadní životní zkušenost,
• jak Forest.ink propojuje ochranu přírody s osobním růstem a prací s komunitou,
• proč podle Davida není vždy nejlepší jít proti strachu silou,
• co mu přináší meditace, pobyt v přírodě a vědomá práce se sebou,
• proč vidí smysl v mužských kruzích a otevřenější komunikaci mezi muži,
• co znamená andský princip reciprocity Ayni a jak se propsal do jeho podnikání.
Kdo je David Petrbok?
David Petrbok je podnikatel a člen vedení neziskové organizace Forest.ink, která působí v Česku a Ekvádoru a věnuje se ochraně amazonského pralesa. Organizace aktuálně uvádí 138 hektarů chráněného území a více než 300 dobrovolníků, kteří se zapojili do její práce. Petrbok do Ekvádoru pravidelně jezdí od roku 2022 a v rámci Forest.ink se podílí mimo jiné na vedení expedic a dalších projektů.
Vedle toho stojí za značkou AINI, která vyrábí nápoj z amazonské wayusy. Projekt je postavený na principu reciprocity: část prostředků z každé prodané plechovky směřuje přes Forest.ink zpět k ochraně Amazonie. David se zároveň podle svých slov účastní šestiletého psychoterapeutického výcviku EcoArte a dlouhodobě se zajímá o vztah lidské psychiky, přírody a osobního rozvoje.
Amazonie nepotřebuje chránit
Do Amazonie se David Petrbok nevydal s jasným plánem, že se jednou stane jednou z hlavních oblastí jeho života. Myšlenka na cestu v něm podle jeho slov dozrávala několik let. Původně chtěl vyrazit sám do Peru, zastavit se a získat odstup od života, který tehdy vedl. Přes doporučení se ale nakonec dostal k dobrovolníkům v Ekvádoru.
První skutečný vstup do pralesa popisuje jako moment, kdy pro něj něco „zapadlo“. „Ta zkušenost pro mě byla tak silná, tak intenzivní, že já jsem se vnitřně zavázal, že tu džungli chci chránit,“ říká.
Postupem času se ale jeho pohled změnil. „Já jsem si možná na začátku trošku naivně myslel, že tam jezdím chránit tu Amazonii, tu zemi. Ona to nepotřebuje. Ona nepotřebuje chránit. Ona potřebuje, abychom ji přestali ničit.“
Důležitou roli přitom hrají i lidé, kteří v Amazonii žijí. David upozorňuje, že pro místní rodinu může být nabídka práce spojená s těžbou především otázkou obživy, nikoli jednoduchým rozhodnutím mezi „dobrem a zlem“. Forest.ink se proto podle něj snaží podporovat také místní producenty a způsoby obživy, které jsou k okolnímu prostředí šetrnější.
Příroda jako místo, kde člověk nemusí nic dokazovat
Amazonie v Davidově vyprávění není pohádková kulisa plná pestrobarevných zvířat. Realita znamená bahno, déšť, náročný pohyb horským terénem i nutnost neustále sledovat, kam člověk šlape. V jedné části rozhovoru vzpomíná například na setkání s prudce jedovatým korálovcem.
Právě nutnost být skutečně přítomný považuje za jednu z lekcí, které si z džungle odvezl. „Tam, kam my směřujeme pozornost ve svém životě, je to nejdůležitější,“ říká. V pralese není bdělost abstraktní pojem. Člověk ji potřebuje při každém kroku.
Podobný princip se snaží přenášet i do běžného života. Na otázku, co mu osobně nejvíc pomáhá, odpovídá jednoduše: „Mně nejvíc pomáhá přítomnost v přírodě. Být v přírodě.“ Zmiňuje také ranní meditaci, pohyb, jógu nebo pozorování vlastních automatických reakcí.
Myšlenka, že kontakt s přírodou může souviset s psychickou pohodou, přitom nestojí jen na osobní zkušenosti. Studie týmu z University of Exeter publikovaná ve Scientific Reports sledovala téměř 20 tisíc lidí a našla souvislost mezi pravidelným pobytem v přírodě a vyšší pravděpodobností dobrého subjektivně hodnoceného zdraví a životní pohody. Studie byla observační, takže sama o sobě neprokazuje, že právě příroda změnu způsobila. Dobře ale zapadá do širšího množství výzkumů, které kontakt se zeleným prostředím spojují s lepší psychickou pohodou.
Jít proti strachu silou nemusí být vždy nejlepší cesta
David o sobě říká, že měl dlouho tendenci reagovat na strach jednoduše: bojíš se? Tak to udělej. Tento přístup mu v některých situacích pomáhal překračovat vlastní hranice, postupně ale zjistil, že ne každý strach potřebuje další tlak.
„Když máme strach, tak to nemusí být jako špatně,“ popisuje myšlenku, ke které se dostal také díky vlastní terapii. Místo vnitřního boje dnes zkouší jiný přístup: „Je v pohodě, Davide, že máš strach. To je normální. Tak pojďme do toho. Ale pojďme do toho s laskavostí.“
Neznamená to před strachem automaticky ustoupit. Rozdíl je spíš v tónu, jakým člověk mluví sám se sebou. David v rozhovoru používá i pojem vnitřního dítěte a mluví o situacích, kdy současná reakce může souviset se starší zkušeností. Je to způsob, jakým svou vlastní práci se sebou chápe on; nejde o univerzální psychologický návod ani náhradu odborné péče.
Podobně opatrně je dobré nahlížet i na meditaci, kterou David praktikuje každý den. Americké National Center for Complementary and Integrative Health shrnuje výzkumy tak, že mindfulness a meditační přístupy mohou u některých lidí pomoci například se stresem, úzkostí nebo depresivními symptomy, výsledky jednotlivých studií se ale liší a není vhodné z meditace dělat univerzální léčbu všech potíží.
Mužský kruh může nabídnout jiný rozhovor než hospoda u piva
Výraznou část rozhovoru věnují David s Lubomírem také mužům, vztahům a zranitelnosti. David popisuje zkušenost s mužskými kruhy, které začali v rámci komunity pořádat před několika lety. Z původních několika účastníků podle něj postupně vznikla setkání desítek mužů.
Právě možnost slyšet ostatní jinak než v běžném společenském prostředí považuje za největší hodnotu. „Pro mě i právě ty mužské kruhy mají obrovský smysl. Opravdu sedět v kruhu a slyšet ty muže navzájem z úplně jiného místa než v hospodě u piva.“
Mluví o respektu, pozornosti a ochotě připustit zranitelnost. Nejde podle něj o to vzdát se síly, ale rozšířit představu o tom, co vůbec mužská síla může znamenat. Vedle rozhodnosti a schopnosti jednat do ní může patřit i naslouchání, přiznání nejistoty nebo schopnost být skutečně přítomný ve vztahu.
Do partnerských vztahů David přenáší i vlastní zkušenost s tím, co nazývá „držením prostoru“. V rozhovoru používá jazyk mužského a ženského principu, který je jeho osobním pohledem, nikoli univerzálním modelem vztahu. Jádro jeho myšlenky je ale jednodušší: kvalitní vztah podle něj vyžaduje pozornost, odpovědnost a ochotu pracovat také s vlastními reakcemi, ne pouze čekat, co změní druhý.
Závěrem
Rozhovor s Davidem Petrbokem může na první pohled působit jako příběh člověka, kterého změnila Amazonie. Ve skutečnosti je ale mnohem víc o vztazích. O vztahu k přírodě, k vlastnímu strachu, rodičům, partnerce, ostatním mužům i k tomu, co vytváříme a spotřebováváme.
David nepředkládá džungli jako zázračnou terapii ani netvrdí, že by měl každý odjet do Ekvádoru. Jeho zkušenost spíš připomíná něco mnohem dostupnějšího: že někdy potřebujeme vystoupit z prostředí, ve kterém neustále opakujeme stejné návyky, a znovu si všimnout, kam vlastně směřujeme pozornost. Protože změna nemusí vždycky začít velkým rozhodnutím. Někdy začne tím, že se člověk na chvíli zastaví, opravdu poslouchá a položí si jednoduchou otázku: co do světa kolem sebe právě dávám?
Zdroje
• White, M. P., Alcock, I., Grellier, J. et al. Spending at least 120 minutes a week in nature is associated with good health and wellbeing. University of Exeter / Scientific Reports. https://www.nature.com/articles/s41598-019-44097-3
• Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO) & FILAC. Forest governance by indigenous and tribal peoples: An opportunity for climate action in Latin America and the Caribbean. https://www.fao.org/family-farming/detail/en/c/1392167/
• National Center for Complementary and Integrative Health. Meditation and Mindfulness: Effectiveness and Safety. https://www.nccih.nih.gov/health/meditation-and-mindfulness-effectiveness-and-safety
FAQ
Kdo je David Petrbok?
David Petrbok je český podnikatel a člen vedení neziskové organizace Forest.ink. Podílí se na projektech spojených s ochranou amazonského pralesa v Ekvádoru, expedicích do džungle a stojí také za značkou AINI.
Co je Forest.ink?
Forest.ink je nezisková organizace působící v Česku a Ekvádoru. Věnuje se přímé ochraně amazonského pralesa, obnově ekosystémů, spolupráci s místními komunitami a pořádání expedic. Aktuálně uvádí 138 hektarů chráněného území.
O čem je rozhovor s Davidem Petrbokem v Autentické výzvě?
Rozhovor se věnuje Amazonii, ochraně přírody, osobnímu rozvoji, práci se strachem, meditaci, vztahům, rodinným tématům, mužským kruhům i tomu, jak lze propojit podnikání s principem reciprocity.
Co znamená Ayni?
Ayni je andský princip reciprocity založený na vzájemnosti a rovnováze mezi dáváním a přijímáním. David Petrbok jej v rozhovoru popisuje jako jedno z hlavních učení, které si z Jižní Ameriky odnesl.
Jak David Petrbok pracuje na osobním rozvoji?
V rozhovoru zmiňuje pobyt v přírodě, pravidelnou meditaci, pohyb, jógu, vlastní terapii, psychoterapeutický výcvik a vědomé pozorování vlastních reakcí a vzorců.
