Richard Vojík: „Člověk by měl být komplexní bytost.“ | Autentická výzva #94

Co dnes znamená být silným mužem? Schovat emoce za pevnou tvář, nebo je naopak dokázat unést, pojmenovat a bezpečně projevit? Hostem podcastu Autentická výzva moderátora Lubomíra Novohradského byl Richard Vojík, který se dlouhodobě věnuje mužským seminářům, vztahům, intimitě a práci s tělem.
Rozhovor se pohybuje mezi mužskou silou, partnerskou komunikací, sexualitou, rodičovstvím i hledáním životního naplnění. Vojík mluví otevřeně a místy provokativně. Ne všechny jeho názory musí posluchač přijmout, ale právě díky tomu vzniká živá debata o tom, co si neseme z dětství, proč ve vztazích opakujeme známé vzorce a zda je možné spojit rozhodnost s citlivostí.
🎧 Poslechnout nebo zhlédnout 94. epizodu: ZDE! 🎧
Časová osa epizody:
00:00 – Kdo je Richard Vojík a jak se dostal k práci s lidmi
08:30 – Tantra, meditace a hledání funkčních cest osobního rozvoje
18:20 – Mužská a ženská energie, polarita a moderní vztahy
31:10 – Komunikace, emoce a nastavování hranic v partnerství
43:40 – Bezpečný dotek, souhlas a riziko návratu traumatu
56:30 – Co muži nejčastěji řeší ve vztazích a pracovním životě
01:07:50 – Otcovství, rodina a nový pohled na lásku a naplnění
01:17:40 – Jak poznat štěstí, vybrat si partnerku a prožít svatbu podle sebe
V článku se dozvíte
- proč podle Richarda Vojíka mužská síla neznamená potlačování emocí,
- jakou roli hrají při práci s tělem bezpečí, souhlas a jasné hranice,
- proč ve vztazích často slyšíme něco jiného, než nám partner skutečně říká,
- jak se do partnerství mohou promítat vztahy s rodiči a zkušenosti z dětství,
- co se může stát, když jeden z partnerů dlouhodobě roste a druhý zůstává stát,
- proč samotný výkon, sex ani cestování nemusí přinést dlouhodobé naplnění,
- jak Richardovi změnilo pohled na lásku a štěstí pozdní otcovství.
Kdo je Richard Vojík?
Ing. Richard Vojík se věnuje práci s muži, partnerstvím, intimitě, meditaci a osobnímu rozvoji. Podle svého oficiálního webu začal s meditacemi a seberozvojem už v roce 1993. Od roku 2003 vedl semináře společně s Denisou Říha Palečkovou a později začal vytvářet vlastní programy zaměřené na mužskou cestu. Stojí také za projektem Sraz Hustých mužů a dalšími kurzy, při kterých pracuje s pohybem, dechem, dotekem, emocemi a skupinovou dynamikou.
Jeho původní vzdělání přitom mířilo úplně jiným směrem. V Pardubicích studoval technologii výbušnin a získal kvalifikaci pyrotechnika. V rozhovoru tuto zkušenost s nadsázkou propojuje se současnou prací: místo fyzických explozí dnes vytváří prostor, ve kterém mohou „vybuchnout“ dlouho potlačované emoce. Právě schopnost bezpečně unést silnou reakci druhého člověka považuje za jednu z nejdůležitějších částí své práce.
Mužská síla není štít, který se nesmí sundat
Richard Vojík pracuje s pojmy mužská a ženská energie. Nevnímá je však jen jako jednoduché rozdělení na tvrdého muže a citlivou ženu. Podle něj se společnost proměnila a lidé postupně objevují vlastnosti, které jim dříve tradiční role nedovolovaly svobodně rozvíjet. Ženy získaly větší samostatnost, zatímco muži se začali více učit empatii, péči a otevřenosti.
Problém podle něj přichází ve chvíli, kdy člověk přeskočí z jednoho extrému do druhého. Muž může odložit tvrdou obranu, ale zároveň ztratit rozhodnost, směr a schopnost nést odpovědnost. Stejně tak síla bez empatie snadno sklouzne k dominanci nebo necitlivosti. „Mě už nudí být jenom maskulinní nebo jenom femininní. Já si myslím, že člověk by měl být komplexní bytost,“ říká Vojík.
Podobnou souvislost zkoumala metaanalýza odborníků z Indiana University Bloomington a Nanyang Technological University, která pracovala s 78 výzkumnými vzorky a více než 19 tisíci účastníky. Silnější přijímání některých tradičních mužských norem, zejména naprosté soběstačnosti, moci nad ženami nebo potřeby střídat partnerky, souviselo s horšími výsledky v oblasti duševního zdraví a menší ochotou vyhledat psychologickou pomoc. Studie tím neříká, že mužnost je problém. Ukazuje spíše rizika úzké představy, podle které musí muž všechno zvládnout sám a nesmí projevit zranitelnost.
Bezpečí, dotek a hranice musí být důležitější než technika
Velkou část Vojíkovy práce tvoří tělo. Na seminářích využívá dech, polohy těla, masážní techniky i jednoduchý dotek v oblasti hrudníku nebo zad. Cílem podle něj není předvést co nejintenzivnější zážitek, ale vytvořit podmínky, ve kterých si člověk může všimnout vlastních pocitů a bezpečně je projevit.
Právě slovo bezpečí se v rozhovoru vrací opakovaně. Vojík upozorňuje, že při intimní práci nestačí počáteční souhlas. Člověk může během doteku ztichnout, ztuhnout nebo přestat reagovat. V takové chvíli se má podle něj dotek okamžitě zastavit. Mlčení nelze automaticky chápat jako souhlas a ten, kdo druhého provází, musí respektovat jeho tempo i možnost kdykoliv změnit rozhodnutí.
Ve vztahu nestačí mít pravdu, musíme se také slyšet
Když dojde na partnerské konflikty, Vojík doporučuje překvapivě jednoduchý postup. Odložit mobilní telefon, nechat jednoho člověka domluvit a poté vlastními slovy zopakovat, co jsme slyšeli. Teprve pak dostane prostor druhá strana. „My si často myslíme, že víme, co ten druhý chce, ale ono to tak není,“ připomíná.
Opakování partnerových slov může působit strojeně, ve skutečnosti však rychle ukáže, kolik významů si do běžné konverzace sami doplňujeme. Partner řekne, že se cítí odstrčený, zatímco druhý slyší obvinění, že je špatným člověkem. Místo reakce na skutečný problém se začne bránit proti útoku, který možná vůbec nezazněl.
Význam otevřené komunikace podporuje i metaanalýza z The Ohio State University, která sledovala souvislost mezi partnerskou a sexuální komunikací, spokojeností ve vztahu a sexuálním životem. Nejsilnější spojení se spokojeností neměla pouhá četnost rozhovorů, ale jejich kvalita. Nestačí tedy o vztahu hodně mluvit. Důležité je, zda spolu partneři dokážou komunikovat srozumitelně, bezpečně a bez zesměšňování.
Co si neseme od rodičů, často předáváme partnerům
Partnerské spory podle Vojíka nezačínají vždy až v současném vztahu. Část našich reakcí může vyrůstat ze zkušeností s rodiči a z představ, které jsme si jako děti vytvořili o blízkosti, bezpečí nebo konfliktu. Pokud jsme doma zažívali odstup, kritiku nebo nepředvídatelnost, můžeme být později mimořádně citliví na situace, které nám starou zkušenost připomenou.
Proto Vojík lidem doporučuje podívat se také na vztah s matkou a otcem. Nejde o hledání viníka ani o tvrzení, že rodiče mohou za každý problém. Smyslem je všimnout si, co z jejich chování nevědomky opakujeme a co už chceme dělat jinak. Partner totiž často rozpozná naše naučené reakce dříve než my sami.
Když roste jen jeden, partneři si mohou přestat rozumět
V rozhovoru zaznívá také téma rozdílného vývoje partnerů. Jeden začne chodit na terapii, sportovat, meditovat nebo měnit své pracovní návyky, zatímco druhý pokračuje stejným způsobem jako dříve. Postupně se mohou proměnit jejich hodnoty, způsob komunikace i představa o společné budoucnosti.
Vojík v tomto směru mluví velmi nekompromisně a zdůrazňuje, že partneři potřebují růst společně. Nemusí přitom navštěvovat stejné semináře ani mít totožné zájmy. Podstatné je, zda jsou oba ochotní vztah průběžně poznávat, reagovat na změny a nezůstat uzavření v rolích, které jim vyhovovaly před deseti lety.
Otcovství přineslo lásku, kterou hledal jinde
Zásadní proměnu prožil Vojík díky rodině. Se svou ženou vychovává čtyři děti, dvě starší z jejího předchozího vztahu a dvě společné dcery narozené krátce po sobě. První biologické dítě měl kolem osmačtyřiceti let. Otevřeně přitom mluví nejen o radosti, ale také o nevyspání, nedostatku soukromí a nutnosti plánovat partnerský čas mnohem vědoměji než dříve.
Právě vztah k dcerám mu podle jeho slov ukázal podobu lásky, kterou předtím hledal v partnerkách. Dětská náklonnost pro něj nebyla spojena s přitažlivostí, očekáváním ani potřebou něco získat. Díky tomu přestal po své ženě chtít, aby naplnila všechny jeho citové potřeby, a jejich vztah se mohl prohloubit.
„To úplně hluboké naplnění jsem našel až u té rodiny,“ říká. Otcovství pro něj neznamenalo konec vlastní cesty, ale změnu priorit. Některé aktivity, které dříve vypadaly důležitě, najednou ztratily váhu. Místo dalšího zážitku přišla odpovědnost za lidi, se kterými chce být skutečně přítomný.
Závěrem
Rozhovor s Richardem Vojíkem nenabízí univerzální recept na mužství, vztahy ani štěstí. Spíše otevírá prostor pro otázky, které si většina lidí někdy položí: Proč v konfliktu reaguji právě takhle? Umím říct, co potřebuji? Dokážu být silný, aniž bych se musel uzavřít? A nečekám náhodou od partnera něco, co si potřebuji nejprve pojmenovat sám?
Vojíkův pohled může místy provokovat, pod jeho výrazným jazykem se však opakuje jednoduchá myšlenka. Skutečná síla nespočívá jen ve schopnosti vydržet. Někdy se projeví tím, že člověk odloží obranu, začne opravdu poslouchat a zůstane přítomný i ve chvíli, kdy by nejraději utekl.
Zdroje
- Y. Joel Wong, Moon-Ho Ringo Ho, Shu-Yi Wang a I. S. Keino Miller: Meta-analyses of the relationship between conformity to masculine norms and mental health-related outcomes, Indiana University Bloomington a Nanyang Technological University: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27869454/
- Julian Packheiser, Helena Hartmann, Kelly Fredriksen a kol.: A systematic review and multivariate meta-analysis of the physical and mental health benefits of touch interventions, Ruhr University Bochum, Netherlands Institute for Neuroscience a další instituce: https://www.nature.com/articles/s41562-024-01841-8
- Allen B. Mallory: Dimensions of Couples’ Sexual Communication, Relationship Satisfaction, and Sexual Satisfaction: A Meta-Analysis, The Ohio State University: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9153093/
FAQ
Kdo je Richard Vojík?
Richard Vojík je lektor a průvodce, který se věnuje mužským seminářům, vztahům, intimitě, meditaci a práci s tělem. Stojí mimo jiné za projektem Sraz Hustých mužů.
O čem je rozhovor s Richardem Vojíkem?
Rozhovor se věnuje mužské síle, emocím, partnerské komunikaci, bezpečnému doteku, sexualitě, vztahům s rodiči, práci, otcovství a hledání životního naplnění.
Co Richard Vojík myslí mužskou silou?
Mužská síla podle něj neznamená jen tvrdost, výkon nebo potlačování emocí. Muž má dokázat nést odpovědnost a stát si za svým směrem, ale zároveň vnímat vlastní pocity a otevřeně komunikovat.
Co je přepis limbického otisku?
Jde o označení, které Richard Vojík používá pro práci s řízenou představivostí. Člověk se vrací ke vzpomínce nebo období z dětství a představuje si podpůrnou zkušenost, která mu tehdy chyběla. Technika nemění skutečnou minulost a u závažných traumat nenahrazuje odbornou péči.
Proč je ve vztahu důležité opakovat partnerova slova?
Zopakování toho, co jsme slyšeli, pomáhá ověřit, zda jsme partnerovi správně porozuměli. Omezuje domněnky a může zabránit tomu, aby se spor rozvinul kvůli významu, který ve skutečnosti vůbec nezazněl.


